Zateplení

Dotace na zateplení obvodových stěn, střechy, stropů a podlah u stávajících rodinných dom včetně zimních zahrad. Podpora se vztahuje i na výměnu oken, dveří a jiných stavebních otvorů. Dotace 30 000–650 000 Kč

Kotle, kamna a tepelná čerpadla

Dotace na výměnu neekologických kotlů na pevná paliva nižší než 3. třídy a lokálních topidel (např. kamen) využívaných jako hlavní zdroj tepla za kotel na biomasu či tepelné čerpadlo. Dotace 35 000–140 000 Kč

Fotovoltaické systémy

Dotace na domácí solární fotovoltaickou elektrárnu propojenou s distribuční soustavou. Vyrobená elektrická energie se přednostně využívá v domě. Dotace 40 000–200 000 Kč

Příprava teplé vody, solární ohřev

Dotace na pořízení a instalaci nového systému na přípravu teplé vody pomocí solárních panelů či tepelného čerpadla. Dotace 45 000–60 000 Kč

Stínicí technika

Dotace na venkovní stínicí techniku (rolety, žaluzie apod.), která slouží ke snížení tepelné zátěže místností uvnitř budovy. Dotace 1000–50 000 Kč

Dešťovka – dešťová a odpadní voda

Dotace na efektivní zachytávání a využití dešťové a odpadní vody. Zachycenou vodu lze použít na zalévání zahrady nebo jako vodu užitkovou. Přínosem je úspora výdajů a spotřeby pitné vody. Dotace 27 000–105 000 Kč

Promo video ze stavby fotovoltaické elektrárny na rodinný dům v roce 2022.

Odkaz na video

Optimizery používáme tam, kde hrozí stíny od různých překážek. Je problém sehnat informace o základních principech, jak to vlastně funguje. Je na čase trochu jít fotovoltaice pod pokličku, aby vám zas někdo netvrdil, že při zastínění se panel vypne nebo přemostí, a vy mu to věřili.

Máme zkušenosti s optimizery Tigo, předpokládáme, že i jiné značky budou používat podrobnou taktiku. Tigo funguje autonomně pro každý fotovoltaický panel, dají se tak elegantně vyřešit problémové části solární instalace i celá střecha.

Analogie elektřiny a vodovodního potrubí

Měnič (střídač) pracuje s elektrickými veličinami. Pro získání maximálního výkonu (značka P, jednotka W = Watt) je série panelů zatěžována tak, aby součin proudu a napětí byl co největší. Napětí (značka U, jednotka V = Volt) se moc nemění (rozdíl napětí panelů bez a se zátěží je pro jednoduchost mepodstatný), ale mění se elektrický proud (značka I, jednotka A = Ampér) tekoucí z celé série v závislosti jak na zátěži, tak na osvitu. Pojmenujme napětí délkou trubky a elektrický proud jejím průměrem. Je pak jasné, že když se potrubí kdekoli zúží vlivem zastínění, tak že proud poteče jen tak moc, kolik dovolí ten postižený úsek.

Zastíněný FV panel

Stíny jsou od drátů nadzemních vedení, antén, komínů, vikýřů, stromů či budov a v průběhu dne se stěhují. Trubka pro proud se úží tu méně, tu více. Tak, co s tím? Což takhle tuto část potrubí (jeden panel) uzpůsobit tak, aby průřez potrubí byl stejný, jako má zbytek celé série, aby se ostatní úseky nebrzdily, třeba na úkor délky tohoto úseku? To by šlo! A máme to!

Jak tedy optimizer FV panelu funguje?

Ukážeme příklad. Zastíněný panel dá třeba jen 20% výkonu oproti tomu, co by daly ostatní, kdyby tento postižený nebyl zapojen. Napětí panelů je stejné jako těch ostatních, ale proud je pětinový. Výkon je napětí krát proud (P=U x I). Optimizer tedy ví, kolik může z panelů vycucnout (dělá to podobně, jako měnič pro celou sérii) a následně se snaží dodat takový proud, co mu ostatní dovolí s tím, že pak na svém výstupu má adekvátně menší napětí aby platilo, že výkon na výstupu je roven vstupnímu Pout = Pin.

A to je celé. Za vše může zkratka MPPT = Maximal Power Point Tracking = hledání bodu maximálního výkonu zatěžovací charakteristiky FV panelu. Maximální výkon hledá měnič pro celou sérii panelů a optimizer jen pro jeden panel.

Ve výsledku se tedy na výstupu optimizeru dá naměřit takový proud, aby celá série nebyla brzděna a napětí tolikrát menší, kolikrát panel dává výkonu méně než ostatní v sérii.

Výhoda optimizeru na příkladu

Příklad: pokud by série měla 10 panelů po 500 W a jeden by byl schopen ve špičce jet jen na 20% výkonu oproti ostatním, tak:

• bez optimizeru na postiženém panelu by výkon celé série jel jen na 20%, tedy 1 kW
• s optimizerem na postiženém panelu by výkon byl 0,2×0,5+9×0,5=4,6 kW.

Co chcete víc?

 

Zdroj: https://www.nemakej.cz/jak-funguji-optimizery-ve-fotovoltaicke-elektrarne-o562

Zájem o obnovitelné zdroje a dnes zejména výrazné zdražování energií vede stále více domácností k úvahám o pořízení domácí fotovoltaické elektrárny. S tou je možné podstatně ušetřit za provozní náklady domácnosti. Jak na to?

Fotovoltaické panely lze umístit prakticky na všechny typy střešních krytin.

Domácí fotovoltaická elektrárna (FVE) na střeše dává pořádný smysl při současném strmém růstu cen energií.

Návratnost vysoké vstupní investice je slibná, pokud navíc využijete dotaci z programu Nová zelená úsporám, bude ještě kratší.

S baterií je systém efektivnější

 

Při návrhu řešení pracujte s faktem, že panely vyrábějí nejvíce elektřiny v průběhu dne, největší odběr má ale domácnost až navečer, kdy se celá rodina sejde doma. Proto jsou na vzestupu fotovoltaické systémy s bateriovým úložištěm.

„Přebytky vyrobené elektřiny lze uložit do baterií a z těch lze pak energii získat večer nebo další dny,“ popisuje Leoš Martiš, vedoucí oblasti FVE v Atelieru DEK.

Hybridní solární úložiště Slunečnice S3 má integrovaný zásobník teplé vody a LiFePo4 baterie poslední generace s vysokou energetickou hustotou. Akumuluje až 12 kWh do baterie a 10 kWh do teplé vody.

Efektivněji využít přes den vyrobenou elektřinu lze z části i změnou chování uživatelů. Ti mohou část spotřeby přesunout na dobu, kdy je energie nadbytek: využitím funkce odloženého startu u pračky, sušičky nebo u myčky nádobí.

Panely unese většina střech

 

„Panely lze umístit téměř na každou střechu, u které je jisté, že panel lze stabilně uchytit na nosnou konstrukci střechy a střechu nepřetíží,“ vysvětluje Luděk Lošťák, ředitel společnosti Zero Living.

S instalací panelů nebývají problémy ani u starších typů střešních krytin. Snad jen s dříve hojně využívaným eternitem mohou nastat určité problémy.

„Kvůli jeho vlastnostem, tvaru a především pevnosti dnes neexistuje mnoho firem, které se do instalace fotovoltaiky na tuto střešní krytinu pustí,“ říká Luboš Vrbata, vedoucí a manažer pro obchodní rozvoj divize DZ Solar.

Sklon střechy je optimální v rozsahu 15 až 48°. V našich podmínkách se za ideální bere sklon 30 až 45°. Platí pravidlo: čím blíže je náklon panelu k úhlu 45°, tím je jeho využitelnost a účinnost vyšší.

Pokud je sklon střechy nevyhovující, lze jej optimalizovat pomocnou konstrukcí. U plochých střech je potřeba panely oproti střeše naklonit. „Pokud jde o světové strany, ideální je nasměrování na tu jižní,“ doplňuje Luděk Lošťák.

Není panel jako panel

 

Panely se liší výkonem, rozměry, ale i samotnou technologií. „Z hlediska technologie se vyskytují panely monokrystalické, polykrystalické a amorfní. Každý z nich má své přednosti, ale i zápory,“ konstatuje Leoš Martiš.

Dodává, že u nás se nejvíce využívají panely monokrystalické.

Aktuálně se stále častěji používají fotovoltaické panely s technologií half-cut, složené z monokrystalických tzv. půlených článků.

„Tento typ si poradí lépe než standardní monokrystalické panely s případným zastíněním a dalšími vnějšími vlivy,“ říká Luboš Vrbata.

Základem fotovoltaické elektrárny jsou panely.

Životnost panelů je poměrně dlouhá, fungovat mohou i více než 30 let. Samozřejmě v průběhu času dochází k určité degradaci jejich výkonu.

„Standardně však výrobci deklarují po 25 letech výkon 85 %,“ říká Leoš Martiš. Výkonový rozsah panelů pro rezidenční segment se pohybuje od 330 až k 500 Wp (pozn. red.: Wp = Watt peak, udává nominální výkon fotovoltaických panelů). Účinnost panelů se dnes pohybuje okolo 21 %.

Jak velkou FVE potřebujete?

 

Jaký výkon budete potřebovat právě pro váš dům? Roli hraje nejen vaše spotřeba elektrické energie, druhy a počet spotřebičů, které používáte (např. elektrický kotel, klimatizace, sauna, tepelné čerpadlo), ale i to, zda je provoz domu celodenní, nebo částečný.

Samozřejmě hraje roli také lokalita, velikost a sklon střechy atd.

„Aktuálně se průměrný instalovaný výkon na rodinném domku pohybuje na úrovni 7 kWp. Co se týče výroby, platí na území České republiky jednoduchý přepočet: z 1 kWp vyrobíte za rok přibližně 1 MWh elektřiny,“ vysvětluje Luboš Vrbata.

Výroba je ovlivněna několika vlivy, jako jsou např. sklon a orientace panelů, jejich případné zastínění, vliv počasí.

Fotovoltaiku lze kombinovat s tepelným čerpadlem. S takovým řešením bude dům na elektrické energii z distribuční sítě závislý ještě méně.

Výrobu v jednotlivých obdobích roku ovlivňuje několik faktorů. Hlavní roli hraje mj. délka slunečního svitu, úhel dopadu slunečního záření, teplota.

Obecně se udává, že fotovoltaická elektrárna v období od listopadu do konce února vyrobí přibližně 15 až 20 % své roční produkce.

Kam s bateriemi…

 

Baterie mohou být co do kapacity „neomezené“ (používá se modulární řešení). Je to především otázka ceny a primárně i výkonu FVE.

„Správné dimenzování kapacity baterií je, že pokud instalujeme např. 5 kWp v panelech, pak by kapacita baterie měla být 15 kWh, tedy trojnásobek výkonu panelů,“ popisuje Luděk Lošťák.

„Každý typ baterie je jiný, ale vesměs jde o decimetry čtvereční podlahové plochy, výšku od 50 do 150 cm a šířku od 40 do 80 cm.“

Baterii je vhodné umístit do temperovaného prostoru – tedy ani ven, ani např. do půdních prostor. Tím by jejich funkčnost mohla být významně zkrácena, jestliže k takové instalaci není vyroben speciální box na zateplení či větrání a ochlazování.

A jaká je živostnost baterií? Výrobci deklarují 4000 až 10 000 cyklů. Nejčastěji je kolem 6000 cyklů. V našich podmínkách má baterie zhruba 250 až 300 cyklů za rok. Teoreticky by měla vydržet okolo 20 let.

Proč se baterie vyplatí

Baterie hrají ve fotovoltaickém systému zásadní roli, a to především ve vztahu ke krátkodobým přetokům / přebytkům, které vznikají téměř vždy a každému. Drtivá většina domácností s fotovoltaikou vyrábí zejména v letních měsících po určitou část dne více elektřiny, než spotřebuje, a má tedy přebytky. Ty by bez baterií posílala do sítě, a až se pak zapne několik spotřebičů poháněných ze solárních panelů a přijde oblačnost, produkce fotovoltaiky klesne a najednou si takové domácnosti musí brát elektřinu ze sítě. „I když je vše nastaveno ideálně (se službou virtuální baterie u dodavatele), stejně si elektřinu ze sítě nikdy neberete zdarma, ale za třetinu až polovinu běžné ceny kWh. S baterií za vlastní uloženou energii platit nebudete. Bez baterie si proto prodlužujete návratnost investice do celého systému až o třetinu,” upozorňuje Dominik Ondrůšek ze společnosti Solution Energy. (nes)

Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/bydleni-tipy-a-trendy-mit-vlastni-elektrinu-do-zasoby-jde-to-40400153

ČMKOS (Českomoravská konfederace odborových svazů) 5. září představila nového partnera na stavbu fotovoltaických elektráren a tím se stává naše firma Sepo Solar+. ČMKOS je největší odborová centrála v České republice.

Cílem ČMKOS je získávat pro členy odborových organizací sdružených v ČMKOS nové zajímavé nabídky.

Výhodou pro registrované klienty (odboráře) je přednostní jednání a vyhotovení elektrárny.

https://www.odboryplus.cz/o/fotovoltaicka-elektrarna-s-prednostnim-vyrizenim?fbclid=IwAR2QFvuDYln34C8eGuJr1FW9B1tM8e6RVV25lG5E7on9tAfbYbzUv4jBmn8

 

Všechny nové domy stavěné v EU budou muset mít od roku 2029 na střeše fotovoltaickou elektrárnu. Na nových komerčních a veřejných budovách mají být už od roku 2025. Ve středu to navrhla Evropská komise.

Návrh, s nímž musí souhlasit ještě členské státy EU včetně ČR a Evropský parlament, je součástí plánu REPowerEU, který má v následujících letech ukončit závislost Unie na dovozech plynu a ropy z Ruska.

Kolem instalace fotovoltaických panelů na střechu domů se objevuje mnoho pomluv a fám. Vysvětlíme vám, proč se nezakládají na pravdě a proč je dobré mít správné informace. Pořídit si fotovoltaickou elektrárnu je moderní investice, která se v budoucnu zúročí.

Bude to stát miliardy eur

„Putinova válka způsobuje problémy na globálním energetickém trhu. Ukazuje, jak jsme závislí na dovážených fosilních palivech. A jak jsme zranitelní, když při jejich dovozu spoléháme na Rusko. Musíme naši závislost omezit co nejrychleji, jak bude možné,“ prohlásila ve středu předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.

Toho by se mělo podle Komise podařit dosáhnout prostřednictvím rychlejšího přechodu na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspor a společnými nákupy plynu od nových dodavatelů. Do roku 2030 na to bude potřeba vynaložit zhruba 300 miliard eur (7,4 bilionu ­korun).

Část výdajů chce Komise členským zemím pokrýt v rámci mimořádného fondu obnovy, další část získat například navýšením prodeje emisních povolenek. Celkem 225 miliard by měly tvořit úvěry.

Zájem prudce zesílil

Unijní exekutiva chce v rámci balíčku zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie do roku 2030 na 45 procent místo dosud plánovaných 40 procent. Má k tomu přispět zdvojnásobení kapacity solárních elektráren v příštích třech letech a poté právě například povinná instalace solárních panelů na všechny nové veřejné, komerční a později i obytné budovy. Zdvojnásobit se má i počet vy­užívaných tepelných čerpadel.

„Jedním z hlavních nástrojů plánu je masivní rozšíření solár­ních elektráren například na všech vhodných střechách veřejných a komerčních budov od roku 2025 a pro nové obytné budovy od roku 2029,“ potvrdil Právu programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. Do tří let by podle něj měl výkon solárních elektráren v Evropě narůst na dvojnásobek, tedy na 320 gigawattů. Do roku 2030 má Evropská komise v plánu dosáhnout 600 GW instalovaných fotovoltaik.

Zájem o fotovoltaiku a dotační program ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám v poslední době velmi zesílil. „Ruská válečná agrese vytlačila ceny elektřiny vzhůru a současně zvedla vlnu zájmu o energetickou nezávislost českých domácností pomocí vlastní solární elektrárny. Počet žádostí o podporu instalací solárních panelů na střechách jen za první čtyři měsíce letošního roku dosáhl téměř celkového výsledku za loňský rok, tedy zhruba 11 tisíc,“ řekl Sedlák.

Lidé mohou v rámci Nové zelené úsporám při instalaci fotovoltaiky dostat od státu dotaci 40 až 200 tisíc korun například podle instalovaného výkonu nebo využití baterií pro ukládání elektřiny.

Energeticky účinnější

Součástí ve středu představeného plánu Evropské komise je také návrh na výraznější zvýšení energetické účinnosti. Zatímco dosud měla EU do roku 2030 snížit spotřebu energie díky větší účinnosti o devět procent, Komise chce stanovit nový cíl na 13 procent. Doporučuje, aby členské státy zajistily renovace energeticky nejhorších budov ve třídě G alespoň do třídy D a zavedly bezemisní vytápění do všech novostaveb.

„Státy by také měly využít fiskální opatření, například snížit DPH na energeticky úsporné systémy vytápění, izolace domů a další energeticky úsporná zařízení a výrobky,“ podotkl Sedlák.

Komise počítá také s tím, že část ruského plynu nahradí nákupy zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA, Kataru a dalších zemí. Část spotřeby chce pokrýt také zvýšením produkce i dovozu ekologicky čistého vodíku. Evropa by měla ročně produkovat 10 milionů tun vodíku z obnovitelných zdrojů a dalších 10 milionů tun zeleného vodíku získat z dovozu.

 

 

Fotovoltaika zažívá v Česku nebývalý boom. V minulém roce bylo instalováno celkem 62 megawattů nových fotovoltaických elektráren (FVE), což je o 20,6 procenta více než o rok dříve. Největší měrou se na tomto nárůstu podílely drobné střešní instalace na rodinných domech.

Zdroj: S-Power

Dotace a brzká návratnost

Soukromníky ke koupi panelů motivuje například zvyšující se cena energií či snaha zajistit si energetickou soběstačnost. V souvislosti s rozvojem chytrých sítí budou navíc drobní výrobci moci přeprodávat energii do sítě, a částečně tak investici do FVE zhodnotit.

Při zakoupení solární elektrárny dnes majitel běžného rodinného domu zaplatí přibližně od 170 tisíc korun do půl milionu. Celková částka závisí zejména na požadavcích kupujícího. Díky dotačnímu programu Nová zelená úsporám však lze na tuto investici získat podporu ve výši 40 až 200 tisíc korun. Na ještě vyšší příspěvek pak mohou dosáhnout obyvatelé Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje.

„Zájem o dotace na domácí FVE z programu Nová zelená úsporám v posledních měsících výrazně roste. Od počátku roku jsme přijali 12 tisíc žádostí na 2,3 miliardy korun na fotovoltaické systémy a překonali tak počet žádostí na FVE přijatých za celý loňský rok,“ uvádí Stanislava Beyerová z odboru komunikace Státního fondu životního prostředí České republiky.

Průměrná výše dotace na fotovoltaické systémy v současné době činí 180 tisíc korun. Návratnost investice se i díky dotacím pohybuje v horizontu šesti až deseti let.

Energetická soběstačnost a minimální údržba

Solární panel zajišťuje domácnosti částečnou energetickou soběstačnost, což může být v době složité situace na trhu ceněným pozitivem. Pro majitele fotovoltaických elektráren je rovněž příznivou zprávou, že jakmile je zařízení nainstalováno, nevyžaduje prakticky žádnou speciální údržbu.

Na pravidelnou servisní prohlídku obvykle stačí zavolat odborníka jednou za dva roky. Výrobci v dnešní době taktéž garantují vysokou odolnost zařízení vůči vnějším vlivům a stále delší životnost. Ta může přesáhnout i 30 let.

Časem se sice výkon panelů postupně snižuje, během 25letého fungování by však tato ztráta neměla převýšit 15 procent.

Možnost přeprodávat přebytečnou energii do sítě

Fotovoltaické panely by navíc svým majitelům mohly brzy nejen pomoci šetřit výdaje za elektřinu, ale i vydělávat. Díky modernizaci distribučních soustav budou totiž moci snadněji obchodovat s případnými přebytky vygenerované energie.

„Standardy Smart Grids umožní obousměrný tok nejen elektrické energie, ale i dat nezbytných pro správnou a efektivní komunikaci celé soustavy. Cesta na trh s energiemi se tak otevře i pro drobné výrobce, kteří budou moci například v době zvýšeného odběru přeprodávat nadbytečnou energii do sítě,“ popisuje Miroslav Kopt, vedoucí útvaru Strategických projektů EG.D.

Chytré distribuční soustavy rovněž pomohou k vytvoření podmínek pro sdílení energie v rámci komunit i celých čtvrtí.

„Nezbytnou součástí zavádění Smart Grids je rovněž instalace prvků real-time komunikace, jako jsou například smart metery. Ty spotřebitelům umožní efektivněji plánovat a kontrolovat okamžitou spotřebu elektrické energie,“ doplňuje Stanislava Sádovská, projektový manažer Západoslovenské distribučné (ZSD) pro implementaci projektu ACON. Ten vzniká v přeshraniční spolupráci ZSD a EG.D a jeho cílem je s podporou EU modernizovat přenosové soustavy na distribučních územích obou společností.

Stále se zvyšující efektivita

Fotovoltaika je oblastí, která se po technické stránce neustále zdokonaluje. Zásadním předmětem zájmu je snaha co možná nejvíce navýšit účinnost solárních panelů. Ta ukazuje, kolik sluneční energie dokáže zařízení přeměnit na elektřinu.

V momentě, kdy svítí slunce, dopadá v České republice na jeden m2 přibližně jeden kW energie. Dnešní solární panely dokážou zhruba 17 procent z tohoto množství přeměnit na elektřinu.

Účinnost nových fotovoltaických článků se v posledních letech zvyšuje přibližně o 0,6 procenta ročně. Každý posun přitom znamená zlepšení výkonu panelu, který se udává v jednotce zvané Watt-peak (Wp).

Dnešní průměrný solární panel disponuje výkonem asi 400 Wp, přičemž před cca 7 až 10 lety šlo o zhruba 70 procent nižší cifru. Vědcům se již podařilo vyrobit fotovoltaický panel s účinností dokonce 25 procent. I toto zdokonalování však má své meze. Fyzikální zákonitosti totiž účinnost solárních panelů neumožňují zvýšit nad 34 procent.

Jednoduchá instalace prakticky kamkoliv

Výhodou FVE řešení je, že je lze nainstalovat prakticky na jakoukoliv střechu.

„V našich podmínkách představuje optimální místo pro solární elektrárny šikmá střecha se sklonem okolo 35 stupňů, která je v ideálním případě orientována na jih. Zcela přesně pak lze využitelnost střechy spočítat pomocí analýzy oslunění z leteckých snímků. Majitelé nemovitostí tak přesně zjistí, která část střechy je pro instalaci panelů nejvhodnější a kolik kilowatthodin elektrické energie na metr čtvereční na ní lze ročně vyrobit,“ popisuje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, jež se na letecké snímkování a jeho analytiku specializuje.

Zmíněnou metodu pro ověření vhodnosti střech pro instalaci fotovoltaiky využívají například i česká města. Analýzu oslunění konkrétních budov ve svých majetcích si nechaly zpracovat radnice v Kladně či Kuřimi. Výhodou tohoto postupu je, že se při analýze počítá i s tím, jaký vliv má na danou střechu okolní zástavba.

„To znamená, že se v potaz bere například i zastínění okolními budovami v průběhu dne podle toho, jak slunce mění svou polohu,“ dodává Drahomíra Zedníčková.

Šetrnost k životnímu prostředí

Solární energie se řadí k obnovitelným zdrojům, které jsou na rozdíl od fosilních paliv šetrné vůči životnímu prostředí. Nákup fotovoltaické elektrárny tak může být nejen pragmatickým tahem směřovaným k úsporám a energetické soběstačnosti, ale i krokem k ochraně přírody a našeho klimatu.

Solární panely zároveň neobsahují toxické látky a jejich recyklace je tak nenákladná a srovnatelná s likvidací běžného domácího elektroodpadu.

Solární energie z velkých fotovoltaických elektráren v budoucnosti výrazně zlevní. Informuje o tom prestižní nezávislý americký výzkumný ústav NREL (National Renewable Energy Lab) ve své poslední studii pod názvem Annual Technology Baseline (ATB) 2021.

 

Pokles investičních nákladů

Studie ATB analyzuje dosavadní a budoucí vývoj sektoru velkokapacitních (tzv. utilitních) fotovoltaických elektráren (UFVE) v USA z pohledu cen energie a nákladů na výstavbu. Vědci z NREL se ve studii zaměřují zejména na analýzu UFVE o výkonu nad 100 MWp, které nejčastěji používají nejvýkonnější jednoosové trackery  (tj. naklápěcí jednotky).

U výše uvedeného typu UFVE se v roce 2020 dosahovaly průměrné investiční náklady (CAPEX) ve výši 1,01 USD/W_AC. Podle expertů NREL dojde v roce 2030 k poklesu CAPEX až na hodnotu mezi 0,57-0,47 USD/W_AC.

Pokud se naplnění výše uvedený očekávaný scénář vývoje, pak dojde k více než 50 % poklesu investičních nákladů na nové UFVE v USA v roce 2030 oproti současnosti.

Co přispěje k dalšímu poklesu cen solární energie?

Američtí vědci predikují, že další výrazný pokles CAPEX v roce 2030 bude způsoben v případě UFVE zejména díky až 30% růstu účinnosti panelů a také snížením cen střídačů. Dalším výrazným faktorem má být až 50% snížení instalačních nákladů a BOS (náklady na kabeláž, atd.), což má umožnit vyšší stupeň automatizace v rámci předmontáže modulů a kabeláže.

Zdroj: NREL

Podle analytiků NREL v budoucnosti dojde dále k využití uhlíkových vláken, které jsou mnohem levnější, jenž nahradí ocel a hliník používaných v současných konstrukcích. Další pokles CAPEX bude spojen s využitím bifaciálních panelů, který zvýší výtěžnost výroby solární energie až o cca 10-20 % dle podkladové vrstvy (tzv. albedo) v kombinaci s trackery.

Snížení systémových ztrát (lepší čištění panelů, snížení nákladů na servis a údržbu díky využití dronů), účinnější střídače a snížení poklesu degradace panelů se také bude podílet na vyšších výnosech z provozu UFVE v budoucnosti.

Výrazné zlevnění solární energie

Ve své studii ATB vědci z NREL predikují, že celkové náklady na výrobu solární energie (LCOE) poklesnou ze současných 29,39 až  47,14 USD/MWh až na 16,89 až  27,10 USD/MWh. V podstatě to představuje téměř 50% pokles LCOE během následující dekády.

Ve své prognóze experti NREL modulují další mírný pokles cen solární energie (LCOE) do roku 2050 až na úroveň 13,35 USD/MWh.  Studie ATB od institutu NREL shromažďuje aktuální a předpokládané údaje v jednom uceleném formátu určeném pro energetické analytiky a plánovače systémů.

„Porovnání možných budoucích energetických systémů závisí na předpokladech a scénářích,“ uvedla Laura Vimmerstedtová, energetická analytička NREL a vedoucí projektu ATB. „ATB poskytuje kritické předpoklady o nákladech a výkonnosti pro energetické analýzy, včetně studií prováděných i v dalších laboratořích mimo NREL.“

 

NREL: Solární energie zlevní až o 50 % do roku 2030 díky technologickému pokroku

Kolem instalace fotovoltaických panelů na střechu domů se objevuje mnoho pomluv a fám. Vysvětlíme vám, proč se nezakládají na pravdě a proč je dobré mít správné informace. Pořídit si fotovoltaickou elektrárnu je moderní investice, která se v budoucnu zúročí.

1. Fotovoltaické panely jsou drahé a nevyplatí se

V minulosti to byla pravda. Ale časy se mění. A technologie vyvíjí. Jak cena nových panelů neustále klesá a jejich účinnost naopak roste, z fotovoltaiky se stává hudba budoucnosti a ekologické výroby energie. Návratnost investice do solární energie je přibližně 10 let. Se ziskem dotací to bude i kratší doba. Důležité je spotřebovat vyrobenou elektřinu přímo v domě. Prodávat ji do distribuční sítě se nevyplatí.

2. Nejsem přece nějaký zelený blázen

To nejste ani tak, ani tak. Prostě si vyrábíte část energie přímo na svém pozemku. Co je na tom špatného? Dřív platilo, že co si lidé nevyrobili, to neměli. Soběstačnost je výzva, kterou jsme odhodili, ale je na čase to změnit. Země to nutně potřebuje. Fosilní paliva tady nejsou navždy a ještě oteplují atmosféru planety.

3. Likvidace bude stát pálku, vznikne toxický odpad

U všech solárních panelů nainstalovaných v Česku má majitel jejich likvidaci předplacenou v recyklačním fondu. Je to jako u elektrospotřebičů. Likvidace naopak může něco hodit. Materiál je kvalitní a najde si recyklační využití. Typy panelů, které se instalují na obytné domy, neobsahují toxické látky. Použité materiály obvykle odpovídají LCD televizi.

4. Fotovoltaika v noci nefunguje. Tentokrát pravda, ale…?

Výroba elektřiny na střeše opravdu není v noci možná. Proto je potřeba vhodně využít technologii. Díky bateriím využijte přebytky z denní výroby v noci. Fotovoltaické elektrárny s akumulací energie do baterií nazýváme hybridní fotovoltaické elektrárny nebo systémy. Další jednoduchou a lacinou formou akumulace je ohřev teplé vody. V noci tedy nefungují jen solární panely na střeše, fotovoltaickou energii můžete využívat dál.

5. Fotovoltaiku v Česku platíme všichni

Zase jedna informace z minulosti. Původní programy na podporu rozvoje solárních elektráren se moc nepovedly. Elektřina z těchto zdrojů už se nevykupuje za přemrštěné částky. Nyní se podpora vztahuje jen na střechy domů v rámci programu Nová zelená úsporám. Nejvíc přispívají producenti energie z fosilních zdrojů. A pokud nechcete přispívat na výrobu energie tak nějak nikomu, vyrábějte si ji sami na střeše

Nový program Modernizačního fondu HOUSEnerg má podpořit opatření pro úspory energií v rodinných a bytových domech v Česku, k dispozici bude zhruba 54 miliard korun. Vláda ve středu program schválila, oznámil po jednání vicepremiér a pověřený ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Změny schváleny

Změnu už v říjnu podle ministerstva životního prostředí (MŽP) schválila Evropská investiční banka a peníze pro nový program jsou tak z evropské úrovně zajištěny.

V praxi má HOUSEnerg pokrýt prostředky pro již fungující dotační program Nová zelená úsporám (NZÚ). Dotace z NZÚ lidem přispívají na zateplení domů, pořízení fotovoltaiky, tepelných čerpadel nebo kotlů na biomasu.

Nyní má NZÚ prostředky z Národního plánu obnovy (NPO), po zařazení pod Modernizační fond bude financována z dražeb emisních povolenek. Podle Jurečky se počítá, že příjem z povolenek zhruba do roku 2030 bude činit 476 miliard korun.

„Víme, že alokovaných 55 miliard korun pro program HOUEnerg zajistí v nejbližších letech dobré podmínky pro celorepublikovou úsporu energií a potřebnou podporu pro zajištění naší energetické soběstačnosti. Jde proto o jedinečnou pomoc vlády českým domácnostem v době energetické krize,“ dodává ministr Jurečka.

Nové zdroje na úspory a modernizaci energetického sektoru

MŽP v materiálu uvedlo, že v rámci dotací z Národního plánu obnovy bylo pro Novou zelenou úsporám na léta 2022 až 2025 vyčleněno dohromady 16,23 miliardy korun, už během prvního roku však Státní fond životního prostředí (SFŽP) evidoval zhruba 54 000 žádostí za téměř 11 miliard korun. Dostupné peníze tak zřejmě budou brzy vyčerpány. Jako potřebnou částku pro následující léta ministerstvo odhadlo 55 až 70 miliard korun.

Peníze z Modernizačního fondu lze použít výhradně na investice do modernizace energetického sektoru a plnění klimatických cílů, zejména snižování emisí oxidu uhličitého a úspory energie. NZÚ svým zaměřením tento účel naplňuje, konstatuje dokument.

Vzhledem k aktuálním cenám emisních povolenek i podmínkám, za kterých je možné čerpat prostředky z Modernizačního fondu, pak podle ministerstva přidání nového programu neohrozí čerpání peněz pro dalších devět dříve schválených programů fondu.

Podpora i na menší opatření

Mluvčí Dominika Pospíšilová pak za resort sdělila, že ministerstvo předpokládá využití 54 miliard korun v následujících třech letech – podle zájmu o dotace. Kromě stávajících součástí NZÚ částka pokryje i prostředky pro nový podprogram Nová zelená úsporám Light.

Jeho cílem je přispět nízkopříjmovým domácnostem na menší opatření vedoucí k úspoře energií, například na výměnu oken nebo zateplení části fasády. Parametry NZÚ Light chce MŽP představit příští týden.

 

Zdroj: https://www.solarninovinky.cz/ministr-jurecka-na-podporu-uspor-energii-v-domacnostech-pujde-z-modernizacniho-fondu-dalsich-54-miliard/

 

 

Kolik mě to bude stát?

Odhadnout se dá mezi 200 -300 tisíci korun (po odečtení dotace). Velkou roli však hraje několik faktorů. A to zejména kapacita baterie (kWh), dále počet panelů (výkon elektrárny – kWp), konstrukce dle typu střechy, vzdálenosti kabelových tras atd. Cenové kalkulace vždy naceníme po osobní analýze na místě realizace.

 

Za jak dlouho se mi ta investice vrátí?

Realizujeme takové projekty, které se vrátí do 5-10 let

 

Hlavní důvod proč si FVE pořídit?

Úspora nákladů na energii
Funkce Back-up, možnost zálohovat část elektroinstalace pro případ výpadku distribuční sítě.

Částečná nezávislost.

Šetříte životní prostředí.
Chráníte podkroví před přehříváním.

K čemu mi to ale je v  zimě?

I v zimě elekrárna vyrábí, záleží ovšem na aktuálním počasí. Prosinec a Leden bývají nejslabší měsíce.

Nemám na panely projekt a bojím se administrativy. 

Tohle vše zařídíme za vás na klíč.

Mám možnost získání dotace?

Ano, v ČR momentálně běží výzva pod názvem “Nové zelená úsporám“. Pokud splníte jejich závazné podmínky, dotaci získáte, s čímž vám také pomůžeme.

Jak rychle mi zakázku zrealizujete?

Celková realizace trvá 13 – 17 týdnů. Záleží na rychlosti reakce provozovatele distribuční sítě, počasí, dodávkách zboží a aktuálním množství zakázek před Vámi.

Když vypadne proud, bude mi dům pořád fungovat bez omezení?

Instalujeme výhradně 10kW střídače a zde můžete mít k dispozici Back-up výstup až 3 x 3600W (v závislosti na použité baterii, při 11,1kWh je to 3 x 1800W)

Jedná se ovšem jen o vybrané okruhy elektrické instalace dle možného výkonu.

Máme novou fasádu a nechci poničit střechu, jak se tohle řeší? 

Kabelová trasa ze střechy ke střídači se vždy řeší individuálně, dle požadavků zákazníka. Poškození fasády je minimální. Většinou se jedná o jednu díru. Postupujeme tak, aby zásah byl v co nejmenší míře.

Proč zrovna od vás?

Nejsem korporátní společnost, proto si budujeme s našimi klienty až přátelský přístup. Po realizaci s vámi zůstáváme v kontaktu s jsme připravení řešit každý výpadek, či poruchu. Více za nás snad hovoří naše reference. 🙂

Sepo Solar Plus, s.r.o. Jak už název napovídá, se bude soustředit na solární elektrárny.
„Důvodem založení firmy, je momentální vzestup zájmu o fotovoltaické elektrárny na klíč. Reagovali jsme tak, abychom i nadále zajistili všem zákazníkům stále vysokou kvalitu dodávaných služeb. Cílem Sepo Solar plus je odbavit kleinty, kteří mají zájem o montáž solárních panelů na rodinné, “ uvádí Jiří Podrabský, jednatel společnosti.
SEPO solar plus, s.r.o. zpracovává návrhy od konzultace, až po realizaci, včetně vyřízení dotací apod. „Ke každému přistupujeme individuálně a jsme schopni montáž FVE rozšířit o nabíjecí stanici na elektromobily a podobně. Naše práce nekončí dokončením instalace, ale naopak budujeme dlouhodobé vztahy. Jsme pro Vás partnery po celou dobu užívání a Vy se na nás můžete kdykoliv obrátit,“ doplňuje Podrabský.

Ideální podmínky pro výrobu elektrické energie si není těžké představit – slunce, jasná obloha a dlouhé dny. Podle této logiky by příchod zimy znamenal půl roku stagnace výroby elektrické energie. Fyzika se nato dívá jinak a my děláme vše pro to, aby pracovala pro nás.

Panely pracují v zimě efektivněji

Slunce máme u nás v České republice v zimě málo. Dny jsou krátké a většinou bývá zataženo. V zimě má provoz fotovoltaiky výhodu, a to díky takzvanému zápornému tepelnému koeficientu. To znamená, že při klesající teplotě roste účinnost panelů, oproti provozovatelům na jihu Evropy , kde při vysoké teplotě účinnost klesá.

Sklon a orientace solárních panelů

Největší intenzitu nabízejí sluneční paprsky v létě v pravé poledne. Z logiky věci by se pak měly fotovoltaické panely montovat ve vodorovné poloze, ale není to tak.

Sklon přibližně 30 stupňů a vhodně zvolená světová strana má za úkol vyrobit co nejvíce elektrické energie během dne a v průběhu celého roku. Třiceti stupňový náklon v letě pomáhá vyrobit více energie z rána a k večeru a zároveň dovolí panelům důstojně pracovat i v zimním období.

Správnou instalací fotovoltaických panelů docílíte maximálního využití jejich potenciálu.

Sníh a mráz obvykle nejsou překážkou.

Sklon a hladký povrch panelu v lehčím případě způsobí, že sněhové vločky po nich sklouznou. Díky tmavé barvě panelů se jejich povrch trochu ohřeje a zbaví se částečně sněhové pokrývky rychleji než na okolní střeše. V horských podmínkách musíme počítat například s půlmetrovou sněhovou peřinou. Proto se musí fotovoltaiky v horských podmínkách přizpůsobovat podmínkám dané lokality.

Shrnutí a fakta

V zimních měsících fotovoltaické panely pracují zhruba na 20% výkonu. Není to žádná paráda, ale ani důvod, abychom je zakrývali kvůli ochraně před sněhem a ledem.

Energetický regulační úřad v rámci probíhajících kontrol často vytýká provozovatelům výroben elektřiny, že mu neoznamují změny související s technologií výrobny nebo jejím provozem. Zkušenosti s celou řadou takových řízení ukazují, že by si Úřad přál být informován o jakýchkoliv, i relativně marginálních okolnostech. Příkladem může být například výměna několika fotovoltaických panelů při zachování celkového instalovaného výkonu nebo dočasná odstávka (části) výrobny. Díky novému soudnímu rozhodnutí se lze proti takto excesivnímu výkladu §9 odst. 1 energetického zákona bránit.

Skutková okolnost posuzovaného případu spočívala v tom, že provozovatel FVE odstavil dočasně část výrobny z důvodu opravy střechy, na níž je umístěna. V době odstávky proběhla kontrola ERÚ a úřad dospěl k závěru, že o odstávce měl být informován, protože to vyplývá z § 9 odst. 1 energetického zákona. Soud však došel k závěru, že dočasné odinstalování FV panelů, které nevede ke změně údajů na licenci, nepodléhá oznamovací povinnosti podle ust. § 9 odst. 1 energetického zákona a Energetický regulační úřad (ERÚ) pochybil, pokud provozovateli uložil za nesplnění této oznamovací povinnosti pokutu.

V popisovaném případě provozovatel přechodně odinstaloval několik desítek panelů na své fotovoltaické elektrárně v souvislosti s opravou stavební části výrobny, což vedlo ke snížení výkonu výrobny oproti údaji uvedeném na licenci ERÚ. Přestože vyřazené panely představovaly pouze marginální část celkového výkonu provozovny, ERÚ po provedené kontrole došel k závěru, že snížením výkonu provozovny došlo ze strany provozovatele ke změně údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o udělení licence, a tím, že provozovatel neprodleně neoznámil ERÚ změny technických parametrů výrobny a nepředložil o nich doklady, porušil oznamovací povinnost stanovenou v ust. § 9 odst. 1 energetického zákona. Za spáchání správního deliktu následně ERÚ uložil provozovateli pokutu.

Proti tomuto rozhodnutí jsme v právním zastoupení provozovatele podali rozklad k Radě ERÚ, ve kterém jsme napadali zejména nesprávný výklad a aplikaci ust. 9 odst. 1 energetického zákona ze strany ERÚ, když předmětná oznamovací povinnost se týká pouze trvalých změn technických parametrů výrobny, jež mají být důvodem pro změnu licence, a nikoli jakýchkoli přechodných změn, k nimž dochází v rámci nezbytných oprav FVE. Rada ERÚ však rozhodnutí úřadu, větně pokuty, potvrdila.

Rozhodnutí Rady ERÚ jsme napadli správní žalobou a spor o výklad oznamovací povinnosti podle ust. § 9 odst. 1 energetického zákona se přesunul před správní soud. Soud pak při posuzování tohoto případu sice připustil jistou neurčitost předmětného ustanovení, nicméně se přiklonil k názoru, že oznamovací povinnost podle ust. § 9 odst. 1 energetického zákona je spojena výlučně se změnami rozhodnutí o udělení licence.

Tedy pouze v případě, že má dojít ke změně údajů uvedených v licenci, je držitel licence povinen informovat ERÚ, předložit doklady o změně a požádat ERÚ o změnu rozhodnutí o udělení licence. Takovými údaji jsou v případě solárních elektráren prakticky pouze údaje o držiteli licence, jeho odpovědném zástupci, o celkovém instalovaném výkonu, druhu (solární) a umístění výrobny/zdroje.

O takovou situaci však podle soudu v projednávaném případě nešlo – ve výrobně nedošlo ke změnám, které by vyvolaly potřebu změn údajů v rozhodnutí o udělení licence. Z tohoto důvodu správní soud rozhodnutí ERÚ zrušil a věc vrátil ERÚ k dalšímu řízení.

Věříme, že rozhodnutí správního soudu přispěje k tomu, aby ERÚ při kontrole plnění oznamovací povinnosti podle ust. § 9 odst. 1 energetického zákona postupoval obezřetně a bral v potaz veškeré skutkové okolnosti vztahující se ke změnám, k nimž dochází při provozu výroben elektřiny.

Autor: Dana Stejskalová, Doucha Šikola advokáti s.r.o.

Zdroj: Soudem potvrzeno: Držitel licence je povinen oznamovat ERÚ jen takové změny, které se promítnou do údajů v licenci uvedených — Solární Novinky. Solární Novinky CZ [online]. Copyright © 2009 [cit. 24.01.2022]. Dostupné z: https://www.solarninovinky.cz/soudem-potvrzeno-drzitel-licence-je-povinen-oznamovat-eru-jen-takove-zmeny-ktere-se-promitnou-do-udaju-v-licenci-uvedenych/

Počet solárních elektráren na rodinných domech neustále roste, a to i navzdory pandemii. Není divu, kromě toho, že pomohou uspořit peníze za energii, jsou rovněž šetrné k životnímu prostředí. A to jsou argumenty, na které slyší čím dál více lidí. Výhodou tohoto zdroje energie je rovněž možnost čerpat na jeho pořízení i státní dotaci z programu Nová zelená úsporám.

Jak vyplývá z údajů Solární asociace, což je největší profesní sdružení podnikatelů v solární energetice a dalších příznivců fotovoltaiky, zatímco v roce 2019 bylo na rodinných domech v celé republice instalováno necelých 3000 fotovoltaických elektráren, v loňském roce, který byl navíc ve znamení pandemie koronaviru, přibylo jen na rodinných domech v ČR 4846 těchto zařízení.

Důvodem, proč se čím dál více Čechů odkloní od velkých dodavatelů energie a zařizují si vlastní domácí elektrárny, je touha ušetřit za energii. Díky dotacím z programu Nová zelená úsporám se pak vynaložené náklady na elektrárnu vrátí v kratším čase, což je opět pobídka pro investici do těchto zdrojů.

Bez zajímavosti není ani fakt, že instalací fotovoltaiky se zvyšuje tržní hodnota domu. Proto také vzniká i čím dál více novostaveb, v jejichž projektu je fotovoltaická elektrárna zahrnuta.

Nová zelená úsporám

S náklady na pořízení fotovoltaické elektrárny může zájemcům pomoci zmíněná dotace ze státního programu Nová zelená úsporám. O ni může majitel elektrárny požádat sám, anebo mu s tím mohou pomoci nejrůznější poradenské společnosti, případně přímo dodavatelé elektráren.

O dotaci se žádá elektronicky, prostřednictvím online formuláře. Žádat lze před zahájením, v průběhu nebo po dokončení prací.

Příjem žádostí končí buď vyčerpáním stanovené alokace, anebo nejpozději 31. prosince 2021. O dotaci mohou žádat vlastníci nebo stavebníci rodinných domů, jak fyzické, tak právnické osoby.

Důležité!
O dotaci lze žádat nejen při instalaci zcela nového systému, stát dotuje i rozšíření stávajícího solárního systému, pokud dojde ke zvýšení využitelného zisku o 20 % nebo se zvýší míra využití vyrobené elektřiny v místě spotřeby o 10 %.

Na fotovoltaické systémy stát přispívá částkou ve výši 35 000–150 000 Kč.

Typy dotovaných systémů	Výše dotace (Kč)
Fotovoltaický systém pro přípravu teplé vody s přímým ohřevem	35 000
Fotovoltaický systém bez akumulace elektrické energie s tepelným využitím přebytků a celkovým využitelným ziskem ≥ 1700 kWh.rok-1	55 000
Fotovoltaický systém s akumulací elektrické energie a celkovým využitelným ziskem ≥ 1700 kWh.rok-1	70 000
Fotovoltaický systém s akumulací elektrické energie a celkovým využitelným ziskem ≥ 3000 kWh.rok-1	100 000
Fotovoltaický systém s akumulací elektrické energie a celkovým využitelným ziskem ≥ 4000 kWh.rok-1	150 000
Fotovoltaický systém efektivně spolupracující se systémem vytápění a přípravou teplé vody s tepelným čerpadlem	150 000
Fotovoltaický systém bez akumulace elektrické energie s tepelným využitím přebytků a celkovým využitelným ziskem ≥ 3000 kWh.rok-1	80 000
Zdroj: www.novazelenausporam.cz

Na domácí elektrárnu může půjčit i banka

Přesto jsou to stále náklady na pořízení domácí elektrárny, jež spoustu lidí stále odrazují. Prvotní investice se pohybuje v řádu desetitisíců až nižších stovek tisíc korun. Konkrétní suma závisí na podobě celého projektu, mj. na velikosti a výkonu panelů.

„Podle našeho interního průzkumu by o fotovoltaickou elektrárnu na střeše svého domu mělo zájem 20 % klientů. V zelené energii je obrovský potenciál, který je teď i díky naší půjčce dostupný více lidem,“ uvádí Jan Kubálek, manažer pro strategii retailového bankovnictví v Komerční bance.

„Dotační programy bývají nastavené tak, že čím více do úsporných řešení investujete, tím více vám přispěje i stát. Dotace ale nepokryje náklady celé. Už nyní však na trhu najdete finanční produkty, které vám zelené technologie pomohou financovat. Vedle domácí fotovoltaiky tak snáze dosáhnete na kondenzační kotle nebo tepelná čerpadla,“ doplňuje jeho slova Andrea Vokálová ze skupiny ČSOB pro financování bydlení.

„Fotovoltaika vám navíc díky úsporám energie sama pomáhá úvěr splácet a díky dlouhé životnosti vám peníze šetří i dlouho poté,“ dodává.

Možnost prodeje přebytků

Dobře vypočítaná a realizovaná domácí elektrárna mívá v závislosti na ročním období, množství slunečných dnů atd. přebytky, které všechny nelze ať již přímo spotřebovat, nebo akumulovat ve speciálních bateriích.

Tyto přebytky může majitel buď využít například k ohřevu teplé vody, anebo je odvádět do distribuční sítě a může za ně dostat zaplaceno.

„Vyrobenou elektřinu, kterou domácnost nespotřebuje, vykoupíme za tržní cenu, bez jakýchkoliv dalších poplatků. Je to výhodné řešení zejména pro domácnosti, které nemají instalované akumulační baterie, které energii uchovávají. Tento způsob odkupu mohou bez problému využít i všechny domácí fotovoltaické elektrárny, které mají instalovaný výkon do 10 kWp a splňují podmínky pro provoz bez licence,“ dodává Robert Chmelař, zakladatel společnosti bezDodavatele, která si klade za cíl obejít tradiční model dodavatelů energií a umožnit domácnostem nakupovat silovou elektřinu z obnovitelných zdrojů přímo od českých výrobců a zemní plyn bez zátěže emisí CO2.

Celý proces se obejde jednoduše bez jakékoliv administrativy a pro konečné zúčtování energií postačí jen jedna faktura.

Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/bydleni-tipy-a-trendy-pocet-domacich-elektraren-roste-nepochybne-i-diky-statni-dotaci-a-pujckam-40360091

Český patent umožní výrobu vody pomocí solární energie

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB) při ČVUT v Praze vyvíjí mobilní autonomní zařízení, které by se mělo v pouštním prostředí fungovat jako nouzový zdroj vody ze vzdušné vlhkosti. Veřejnosti se představí v únoru 2021 na světové výstavě EXPO v Dubaji.

 

Mobilní autonomní zařízení pro získání vody

Letos výzkumníci z UCEEB dokončili projekt vývoje mobilního autonomního zařízení pod názvem MAGDA pro získávání vody ze vzdušné vlhkosti. Zařízení se vejde na korbu běžné dodávky a bude v pouštním prostředí fungovat jako nouzový zdroj vody.

Funkční vzorek MAGDY úspěšně zvládl testy v laboratoři a získal dva české národní patenty s výhledem na jejich rozšíření pro zahraničí.

Zařízení MAGDA (Mobile Autonomous water Generator from Desert Air) prošlo testem v laboratoři ČVUT UCEEB, kde byly udržovány vysoké teploty a nízké měrné vlhkosti vzduchu. Naplánována byla také ostrá zkouška přímo v poušti, která byla dočasně odložena kvůli protiepidemickým opatřením.

Jak funguje MAGDA?

Jméno MAGDA je zkratkou anglického označení Mobile Autonomous Water Generator from Desert Air. Myšlenka na její vznik navázala na vývoj podstatně většího systému pro získávání vody ze vzduchu s názvem S.A.W.E.R., jehož první prototyp v roce 2019 úspěšně prošel zkušebním provozem v reálném pouštním prostředí.

S otestováním a zkušebním provozem zařízení MAGDA se i nadále počítá, pokud se naskytne vhodná příležitost. Produkce vody pro teplotní a vlhkostní podmínky pouště byla naměřena v rozsahu 0,6 až 1,5 l/hod se spotřebou energie 2,3 až 2,9 kWh.

MAGDA se skládá ze dvou boxů. Celkový rozměr 1 x 1 x 1,4 metry a fotovoltaického pole o ploše 35 metrů čtverečních. Zařízení je navrženo tak, aby mělo průměrnou produkci vody 10 litrů za den. Jeden box je určen pro produkci pitné vody, druhý zajišťuje elektrickou energii pro pohon celého zařízení.