Fotovoltaika zažívá v Česku nebývalý boom. V minulém roce bylo instalováno celkem 62 megawattů nových fotovoltaických elektráren (FVE), což je o 20,6 procenta více než o rok dříve. Největší měrou se na tomto nárůstu podílely drobné střešní instalace na rodinných domech.

Zdroj: S-Power

Dotace a brzká návratnost

Soukromníky ke koupi panelů motivuje například zvyšující se cena energií či snaha zajistit si energetickou soběstačnost. V souvislosti s rozvojem chytrých sítí budou navíc drobní výrobci moci přeprodávat energii do sítě, a částečně tak investici do FVE zhodnotit.

Při zakoupení solární elektrárny dnes majitel běžného rodinného domu zaplatí přibližně od 170 tisíc korun do půl milionu. Celková částka závisí zejména na požadavcích kupujícího. Díky dotačnímu programu Nová zelená úsporám však lze na tuto investici získat podporu ve výši 40 až 200 tisíc korun. Na ještě vyšší příspěvek pak mohou dosáhnout obyvatelé Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje.

„Zájem o dotace na domácí FVE z programu Nová zelená úsporám v posledních měsících výrazně roste. Od počátku roku jsme přijali 12 tisíc žádostí na 2,3 miliardy korun na fotovoltaické systémy a překonali tak počet žádostí na FVE přijatých za celý loňský rok,“ uvádí Stanislava Beyerová z odboru komunikace Státního fondu životního prostředí České republiky.

Průměrná výše dotace na fotovoltaické systémy v současné době činí 180 tisíc korun. Návratnost investice se i díky dotacím pohybuje v horizontu šesti až deseti let.

Energetická soběstačnost a minimální údržba

Solární panel zajišťuje domácnosti částečnou energetickou soběstačnost, což může být v době složité situace na trhu ceněným pozitivem. Pro majitele fotovoltaických elektráren je rovněž příznivou zprávou, že jakmile je zařízení nainstalováno, nevyžaduje prakticky žádnou speciální údržbu.

Na pravidelnou servisní prohlídku obvykle stačí zavolat odborníka jednou za dva roky. Výrobci v dnešní době taktéž garantují vysokou odolnost zařízení vůči vnějším vlivům a stále delší životnost. Ta může přesáhnout i 30 let.

Časem se sice výkon panelů postupně snižuje, během 25letého fungování by však tato ztráta neměla převýšit 15 procent.

Možnost přeprodávat přebytečnou energii do sítě

Fotovoltaické panely by navíc svým majitelům mohly brzy nejen pomoci šetřit výdaje za elektřinu, ale i vydělávat. Díky modernizaci distribučních soustav budou totiž moci snadněji obchodovat s případnými přebytky vygenerované energie.

„Standardy Smart Grids umožní obousměrný tok nejen elektrické energie, ale i dat nezbytných pro správnou a efektivní komunikaci celé soustavy. Cesta na trh s energiemi se tak otevře i pro drobné výrobce, kteří budou moci například v době zvýšeného odběru přeprodávat nadbytečnou energii do sítě,“ popisuje Miroslav Kopt, vedoucí útvaru Strategických projektů EG.D.

Chytré distribuční soustavy rovněž pomohou k vytvoření podmínek pro sdílení energie v rámci komunit i celých čtvrtí.

„Nezbytnou součástí zavádění Smart Grids je rovněž instalace prvků real-time komunikace, jako jsou například smart metery. Ty spotřebitelům umožní efektivněji plánovat a kontrolovat okamžitou spotřebu elektrické energie,“ doplňuje Stanislava Sádovská, projektový manažer Západoslovenské distribučné (ZSD) pro implementaci projektu ACON. Ten vzniká v přeshraniční spolupráci ZSD a EG.D a jeho cílem je s podporou EU modernizovat přenosové soustavy na distribučních územích obou společností.

Stále se zvyšující efektivita

Fotovoltaika je oblastí, která se po technické stránce neustále zdokonaluje. Zásadním předmětem zájmu je snaha co možná nejvíce navýšit účinnost solárních panelů. Ta ukazuje, kolik sluneční energie dokáže zařízení přeměnit na elektřinu.

V momentě, kdy svítí slunce, dopadá v České republice na jeden m2 přibližně jeden kW energie. Dnešní solární panely dokážou zhruba 17 procent z tohoto množství přeměnit na elektřinu.

Účinnost nových fotovoltaických článků se v posledních letech zvyšuje přibližně o 0,6 procenta ročně. Každý posun přitom znamená zlepšení výkonu panelu, který se udává v jednotce zvané Watt-peak (Wp).

Dnešní průměrný solární panel disponuje výkonem asi 400 Wp, přičemž před cca 7 až 10 lety šlo o zhruba 70 procent nižší cifru. Vědcům se již podařilo vyrobit fotovoltaický panel s účinností dokonce 25 procent. I toto zdokonalování však má své meze. Fyzikální zákonitosti totiž účinnost solárních panelů neumožňují zvýšit nad 34 procent.

Jednoduchá instalace prakticky kamkoliv

Výhodou FVE řešení je, že je lze nainstalovat prakticky na jakoukoliv střechu.

„V našich podmínkách představuje optimální místo pro solární elektrárny šikmá střecha se sklonem okolo 35 stupňů, která je v ideálním případě orientována na jih. Zcela přesně pak lze využitelnost střechy spočítat pomocí analýzy oslunění z leteckých snímků. Majitelé nemovitostí tak přesně zjistí, která část střechy je pro instalaci panelů nejvhodnější a kolik kilowatthodin elektrické energie na metr čtvereční na ní lze ročně vyrobit,“ popisuje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, jež se na letecké snímkování a jeho analytiku specializuje.

Zmíněnou metodu pro ověření vhodnosti střech pro instalaci fotovoltaiky využívají například i česká města. Analýzu oslunění konkrétních budov ve svých majetcích si nechaly zpracovat radnice v Kladně či Kuřimi. Výhodou tohoto postupu je, že se při analýze počítá i s tím, jaký vliv má na danou střechu okolní zástavba.

„To znamená, že se v potaz bere například i zastínění okolními budovami v průběhu dne podle toho, jak slunce mění svou polohu,“ dodává Drahomíra Zedníčková.

Šetrnost k životnímu prostředí

Solární energie se řadí k obnovitelným zdrojům, které jsou na rozdíl od fosilních paliv šetrné vůči životnímu prostředí. Nákup fotovoltaické elektrárny tak může být nejen pragmatickým tahem směřovaným k úsporám a energetické soběstačnosti, ale i krokem k ochraně přírody a našeho klimatu.

Solární panely zároveň neobsahují toxické látky a jejich recyklace je tak nenákladná a srovnatelná s likvidací běžného domácího elektroodpadu.

Kolem instalace fotovoltaických panelů na střechu domů se objevuje mnoho pomluv a fám. Vysvětlíme vám, proč se nezakládají na pravdě a proč je dobré mít správné informace. Pořídit si fotovoltaickou elektrárnu je moderní investice, která se v budoucnu zúročí.

1. Fotovoltaické panely jsou drahé a nevyplatí se

V minulosti to byla pravda. Ale časy se mění. A technologie vyvíjí. Jak cena nových panelů neustále klesá a jejich účinnost naopak roste, z fotovoltaiky se stává hudba budoucnosti a ekologické výroby energie. Návratnost investice do solární energie je přibližně 10 let. Se ziskem dotací to bude i kratší doba. Důležité je spotřebovat vyrobenou elektřinu přímo v domě. Prodávat ji do distribuční sítě se nevyplatí.

2. Nejsem přece nějaký zelený blázen

To nejste ani tak, ani tak. Prostě si vyrábíte část energie přímo na svém pozemku. Co je na tom špatného? Dřív platilo, že co si lidé nevyrobili, to neměli. Soběstačnost je výzva, kterou jsme odhodili, ale je na čase to změnit. Země to nutně potřebuje. Fosilní paliva tady nejsou navždy a ještě oteplují atmosféru planety.

3. Likvidace bude stát pálku, vznikne toxický odpad

U všech solárních panelů nainstalovaných v Česku má majitel jejich likvidaci předplacenou v recyklačním fondu. Je to jako u elektrospotřebičů. Likvidace naopak může něco hodit. Materiál je kvalitní a najde si recyklační využití. Typy panelů, které se instalují na obytné domy, neobsahují toxické látky. Použité materiály obvykle odpovídají LCD televizi.

4. Fotovoltaika v noci nefunguje. Tentokrát pravda, ale…?

Výroba elektřiny na střeše opravdu není v noci možná. Proto je potřeba vhodně využít technologii. Díky bateriím využijte přebytky z denní výroby v noci. Fotovoltaické elektrárny s akumulací energie do baterií nazýváme hybridní fotovoltaické elektrárny nebo systémy. Další jednoduchou a lacinou formou akumulace je ohřev teplé vody. V noci tedy nefungují jen solární panely na střeše, fotovoltaickou energii můžete využívat dál.

5. Fotovoltaiku v Česku platíme všichni

Zase jedna informace z minulosti. Původní programy na podporu rozvoje solárních elektráren se moc nepovedly. Elektřina z těchto zdrojů už se nevykupuje za přemrštěné částky. Nyní se podpora vztahuje jen na střechy domů v rámci programu Nová zelená úsporám. Nejvíc přispívají producenti energie z fosilních zdrojů. A pokud nechcete přispívat na výrobu energie tak nějak nikomu, vyrábějte si ji sami na střeše

Všechny nové domy stavěné v EU budou muset mít od roku 2029 na střeše fotovoltaickou elektrárnu. Na nových komerčních a veřejných budovách mají být už od roku 2025. Ve středu to navrhla Evropská komise.

Návrh, s nímž musí souhlasit ještě členské státy EU včetně ČR a Evropský parlament, je součástí plánu REPowerEU, který má v následujících letech ukončit závislost Unie na dovozech plynu a ropy z Ruska.

Kolem instalace fotovoltaických panelů na střechu domů se objevuje mnoho pomluv a fám. Vysvětlíme vám, proč se nezakládají na pravdě a proč je dobré mít správné informace. Pořídit si fotovoltaickou elektrárnu je moderní investice, která se v budoucnu zúročí.

Bude to stát miliardy eur

„Putinova válka způsobuje problémy na globálním energetickém trhu. Ukazuje, jak jsme závislí na dovážených fosilních palivech. A jak jsme zranitelní, když při jejich dovozu spoléháme na Rusko. Musíme naši závislost omezit co nejrychleji, jak bude možné,“ prohlásila ve středu předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.

Toho by se mělo podle Komise podařit dosáhnout prostřednictvím rychlejšího přechodu na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspor a společnými nákupy plynu od nových dodavatelů. Do roku 2030 na to bude potřeba vynaložit zhruba 300 miliard eur (7,4 bilionu ­korun).

Část výdajů chce Komise členským zemím pokrýt v rámci mimořádného fondu obnovy, další část získat například navýšením prodeje emisních povolenek. Celkem 225 miliard by měly tvořit úvěry.

Zájem prudce zesílil

Unijní exekutiva chce v rámci balíčku zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie do roku 2030 na 45 procent místo dosud plánovaných 40 procent. Má k tomu přispět zdvojnásobení kapacity solárních elektráren v příštích třech letech a poté právě například povinná instalace solárních panelů na všechny nové veřejné, komerční a později i obytné budovy. Zdvojnásobit se má i počet vy­užívaných tepelných čerpadel.

„Jedním z hlavních nástrojů plánu je masivní rozšíření solár­ních elektráren například na všech vhodných střechách veřejných a komerčních budov od roku 2025 a pro nové obytné budovy od roku 2029,“ potvrdil Právu programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. Do tří let by podle něj měl výkon solárních elektráren v Evropě narůst na dvojnásobek, tedy na 320 gigawattů. Do roku 2030 má Evropská komise v plánu dosáhnout 600 GW instalovaných fotovoltaik.

Zájem o fotovoltaiku a dotační program ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám v poslední době velmi zesílil. „Ruská válečná agrese vytlačila ceny elektřiny vzhůru a současně zvedla vlnu zájmu o energetickou nezávislost českých domácností pomocí vlastní solární elektrárny. Počet žádostí o podporu instalací solárních panelů na střechách jen za první čtyři měsíce letošního roku dosáhl téměř celkového výsledku za loňský rok, tedy zhruba 11 tisíc,“ řekl Sedlák.

Lidé mohou v rámci Nové zelené úsporám při instalaci fotovoltaiky dostat od státu dotaci 40 až 200 tisíc korun například podle instalovaného výkonu nebo využití baterií pro ukládání elektřiny.

Energeticky účinnější

Součástí ve středu představeného plánu Evropské komise je také návrh na výraznější zvýšení energetické účinnosti. Zatímco dosud měla EU do roku 2030 snížit spotřebu energie díky větší účinnosti o devět procent, Komise chce stanovit nový cíl na 13 procent. Doporučuje, aby členské státy zajistily renovace energeticky nejhorších budov ve třídě G alespoň do třídy D a zavedly bezemisní vytápění do všech novostaveb.

„Státy by také měly využít fiskální opatření, například snížit DPH na energeticky úsporné systémy vytápění, izolace domů a další energeticky úsporná zařízení a výrobky,“ podotkl Sedlák.

Komise počítá také s tím, že část ruského plynu nahradí nákupy zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA, Kataru a dalších zemí. Část spotřeby chce pokrýt také zvýšením produkce i dovozu ekologicky čistého vodíku. Evropa by měla ročně produkovat 10 milionů tun vodíku z obnovitelných zdrojů a dalších 10 milionů tun zeleného vodíku získat z dovozu.

 

 

Kolik mě to bude stát?

Odhadnout se dá mezi 200 -300 tisíci korun (po odečtení dotace). Velkou roli však hraje několik faktorů. A to zejména kapacita baterie (kWh), dále počet panelů (výkon elektrárny – kWp), konstrukce dle typu střechy, vzdálenosti kabelových tras atd. Cenové kalkulace vždy naceníme po osobní analýze na místě realizace.

 

Za jak dlouho se mi ta investice vrátí?

Realizujeme takové projekty, které se vrátí do 5-10 let

 

Hlavní důvod proč si FVE pořídit?

Úspora nákladů na energii
Funkce Back-up, možnost zálohovat část elektroinstalace pro případ výpadku distribuční sítě.

Částečná nezávislost.

Šetříte životní prostředí.
Chráníte podkroví před přehříváním.

K čemu mi to ale je v zimě?

I v zimě elekrárna vyrábí, záleží ovšem na aktuálním počasí. Prosinec a Leden bývají nejslabší měsíce.

Nemám na panely projekt a bojím se administrativy. 

Tohle vše zařídíme za vás na klíč.

Mám možnost získání dotace?

Ano, v ČR momentálně běží výzva pod názvem “Nové zelená úsporám“. Pokud splníte jejich závazné podmínky, dotaci získáte, s čímž vám také pomůžeme.

Jak rychle mi zakázku zrealizujete?

Celková realizace trvá 13 – 17 týdnů. Záleží na rychlosti reakce provozovatele distribuční sítě, počasí, dodávkách zboží a aktuálním množství zakázek před Vámi.

Když vypadne proud, bude mi dům pořád fungovat bez omezení?

Instalujeme výhradně 10kW střídače a zde můžete mít k dispozici Back-up výstup až 3 x 3600W (v závislosti na použité baterii, při 11,1kWh je to 3 x 1800W)

Jedná se ovšem jen o vybrané okruhy elektrické instalace dle možného výkonu.

Máme novou fasádu a nechci poničit střechu, jak se tohle řeší? 

Kabelová trasa ze střechy ke střídači se vždy řeší individuálně, dle požadavků zákazníka. Poškození fasády je minimální. Většinou se jedná o jednu díru. Postupujeme tak, aby zásah byl v co nejmenší míře.

Proč zrovna od vás?

Nejsem korporátní společnost, proto si budujeme s našimi klienty až přátelský přístup. Po realizaci s vámi zůstáváme v kontaktu s jsme připravení řešit každý výpadek, či poruchu. Více za nás snad hovoří naše reference. 🙂

Sepo Solar Plus, s.r.o. Jak už název napovídá, se bude soustředit na solární elektrárny.
„Důvodem založení firmy, je momentální vzestup zájmu o fotovoltaické elektrárny na klíč. Reagovali jsme tak, abychom i nadále zajistili všem zákazníkům stále vysokou kvalitu dodávaných služeb. Cílem Sepo Solar plus je odbavit kleinty, kteří mají zájem o montáž solárních panelů na rodinné, “ uvádí Jiří Podrabský, jednatel společnosti.
SEPO solar plus, s.r.o. zpracovává návrhy od konzultace, až po realizaci, včetně vyřízení dotací apod. „Ke každému přistupujeme individuálně a jsme schopni montáž FVE rozšířit o nabíjecí stanici na elektromobily a podobně. Naše práce nekončí dokončením instalace, ale naopak budujeme dlouhodobé vztahy. Jsme pro Vás partnery po celou dobu užívání a Vy se na nás můžete kdykoliv obrátit,“ doplňuje Podrabský.